Dnes jsem byla na obědě s mou dobrou kamarádkou, maminkou tří dětí a velmi úspěšnou podnikatelkou. Vždycky mne překvapí, jak všechno stíhá. Děti, práci, manželství, koníčky. Dokonce si mezi tím udělá čas na oběd s kamarádkou (a navíc u toho vypadá skvěle a odpočatě). Žije v jiné dimenzi? Jsou její dny nafukovací? Týden v diáři má osm dní? Něco jsem zaspala?
Dneska mi to obzvlášť nedalo. Tak jsem se jí mezi pomlaskáváním u dezertu bezostyšně zeptala. „Co je tvoje tajemství? Jak to probůh děláš?“ Odpověď byla stručná: „Gábi, naučila jsem se říkat ‚NE‘.“
Když je slovo NE problém číslo 1
Často se mi stává, že nic nestíhám. Je přeci tolik věcí, co musím přes den udělat! A oni neubývají, naopak se nečekaně navalují další povinnosti:
- V práci, když jede kolegyně na dovolenou, nějak najednou zázračně MUSÍM stihnout dvě pozice naráz.
- To přece nejde, aby děti vodila na kroužky cizí slečna (a pak nám ještě uklidila doma). Prostě to MUSÍM zvládnout já.
- Přeci si za to nenechám zaplatit, když je to známý. Já vím, že už pro něj dělám něco zdarma potřetí, ale to přeci nejde…
Abych si mohla každý den odškrtnout alespoň ty nejdůležitější položky, sepisuji si seznam. Někdy mě až vyděsí, jak je dlouhý. Jednou večer, doma u sklenice vína (a konečně v teplácích), jsem si uvědomila, že nežiji svůj život. Dělám jen to, co se po mě chce, a ne to, co opravdu chci já. Než totiž vykonám všechno potřebné, nezbyde mi už žádný „můj čas“. Jsem z toho ve stresu, každý den v poklusu, nakonec vyčerpaná a často psychicky na dně. Naštvaná sama na sebe.
Máte to podobně? Dnes vím, že na to existuje lék. Kouzelné slůvko. A má jen dvě písmena.
Kdy je „NE“ ta správná odpověď?
Jsou věci, které dělat chceme, protože nám dělají radost. Baví nás, dodávají nám energii, sníme o nich. Těmto úkolům se samozřejmě nevyhýbejte. Právě naopak. Ve vašem diáři mají zlaté křeslo. Jsou to chvíle, pro které ty penízky přeci vyděláváte.
Trochu jinak je to s úkoly, které dělat musíme. Nad těmi je potřeba řádně se zamyslet. Pod tímto pláštěm se totiž často krčí věci, které sem vůbec nepatří. Říkáme jim povinnosti. Slyšíte? Už to slovo nás zavazuje k jejich plnění.
„Schůzku s tímto klientem opravdu nemohu přesunout, je to velká zakázka.“ a „Mám práce až nad hlavu, ale šéf si přeje, abych to ihned předělal, tak zůstanu přesčas.“
To je všechno moc pěkné, říkáte si. Ale jak rozeznat důležité povinnosti od těch, které jimi vlastně nejsou?
Jak na to? TÝDENNÍ VÝZVA
Sedm dní, sedm úkolů. Uděláte si pořádek v hlavě a naučíte se říkat NE bez výčitek.
DEN PRVNÍ
Udělejte si hodinu čas, uvařte si čaj s medem a citrónem, vezměte do ruky diář a projděte si, jaké činnosti, úkony a povinnosti vaše dny obsahují. Pokud zrovna nejste „diářoví“ nadšenci a nemáte se do čeho podívat, zkuste si alespoň pár dní vše zapisovat, nebo si v hlavě projděte všechny povinnosti a úkony, které jste dělali dejme tomu týden nazpět, a sepište si je.
DEN DRUHÝ
Připravte si papír, nejlépe A3. Rozdělte jej na dvě poloviny. Vezměte si vaše poznámky ze včerejška. Všechny úkoly (nebo věci, co vás k tomu napadají) rozdělte do kategorií: „Věci, které dělat chcete“ a „Věci, které dělat nechcete“.
DEN TŘETÍ
Dnes se zaměřte pouze na kategorii: „Věci, které dělat nechci“. Vezměte si druhý papír a rozdělte jej na tři části: „Opravdu musím“, „Asi nemusím/nevím“, „Nemusím“.
DEN ČTVRTÝ
Dnes je čas na zpětnou vazbu. Ideální je pozvat si nějakého blízkého přítele, partnera – kohokoli, kdo vás zná a s kým se cítíte dobře. Sedněte si spolu nad vaší tvorbou a diskutujte. Pokud své osobní věci neradi s někým sdílíte, je to v pořádku. Věnujte se tento den rekapitulaci sami. Zkuste třeba ještě něco doplnit, vyškrtnout či přetřídit.
DEN PÁTÝ
Začínáme říkat NE. Už víte, které věci dělat nechcete a proč. Víte, že je jen pár věcí, které dělat opravdu musíte.
Dnešní den je o tréninku. Ať už jste doma s rodinou nebo s kamarády, vysvětlete jim, že se učíte novou dovednost. A pak na každou žádost, se kterou přijdou, odpovězte slušně NE. Vymýšlejte různé způsoby, jak povinnosti odmítnout. Nejdříve vám to bude nejspíš nepříjemné. Ale vše se dá naučit.
Pamatujte. Slovo NE není: Nemůžu protože…, Promiň, ale asi ne…, Nevím, nešlo by to jindy… Tomuto chování, nemáte jasný důvod a u podobných vět se ještě zakoktáte, podíváte do země a věc „zahrajete do outu“, se říká vykrucování, nevypadáte sebevědomě a protistranu spíše urážíte. Pokud říkáte NE, nemusíte to vysvětlovat. A hlavně – nemusíte se omlouvat. Vaše odmítnutí je rázné a sebejisté, nepůsobí nezdvořile. Řekněte jednoduše:
- Ne, tohle nemám zapotřebí.
- Ne, toto mě prostě nebaví.
- Ne, potřebuji také trochu času pro sebe.
- Ne, minule mě to vůbec nebavilo.
- Ne, už jsem toho dnes udělal(a) více než dostatek.
pouze v oprávněných případech, kdy mluvíte pravdu:
- Rád(a) bych, ale chci tento týden být s rodinou, necháme to na ten příští.
- Bohužel dnes mám ještě jiné povinnosti, ale zítra vše doženu.
- Moc mě to minule bavilo, ale dnes se mi to nehodí, domluvíme se na sobotu.
DEN ŠESTÝ
Rekapitulace včerejška. Projděte si celý den kousek po kousku a přemýšlejte, co vám bylo nepříjemné a proč. Zkuste si v duchu všechny situace přehrát znovu a dělejte si poznámky.
DEN SEDMÝ
Buďte pozitivní ke svému vlastnímu já. Naučte se říkat říkat si ANO. Ano věcem, které dělat chcete. „ANO, půjdu si dnes dříve lehnout, protože jsem už týdny kvůli práci skoro nespal(a).“, „ANO, dnes půjdu místo té schůzky na procházku, klient mě stejně potřebuje víc, než já jeho.“, „ANO, zajdu si dnes na půl hodinky ráno zaběhat a dám si pak dobrou kávu, pracovat budu až od desíti.“, „ANO, dnes si konečně udělám čas na ten workshop pro začínající podnikatele.“
Umění říkat NE je jen začátek…
Jsem moc vděčná za to, když můžu čerpat energii a moudrost od lidí kolem sebe. To, kým se obklopujeme a s jakými lidmi se stýkáme, utváří, jací jsme a jak se nám daří. O tom ale rozhodujeme my sami! Naučte se říkat NE. Všechno souvisí se vším. Ale to tom zase třeba v dalším článku. Krásný den!
Tweet
